Šílené! Doma nám straší: Co dělat, když vás pozdraví záhrobí?

Když vás pozdraví záhrobí v podobě duchů či jiných entit, není to nic příjemného. Existuje někdo, kdo by nám v těchto případech mohl přijít na pomoc?

Většina z nás jistě zná alespoň jeden duchařský příběh. Mrazivé historky plné záhadných doteků, samovolně se pohybujících předmětů a náhle pokleslé teploty. Ten pocit, kdy víte, že na místě nejste sami. Rádi si o tom poslechneme a možná si i příležitostně vzpomeneme, ale časem příběh stejně vybledne pod návalem všedních starostí. Ovšem nezapomeňme na to, že na druhé straně stojí skuteční aktéři… Co dělat, když vás trápí duchové?

Maminka z Glasgow vypráví

„Začalo to puštěným kohoutkem,“ říká sedmadvacetiletá maminka z Glasgow, která si nepřála být jmenována, aby nenarušila soukromí své rodiny. „Nebo se samy otevřely dveře lednice. A pak jsem v noci začala slyšet zvuky,“ vzpomíná. Proč se jí to děje, netuší. Se svými malými dětmi žije v obyčejném bytě, na obyčejném sídlišti. Žádný starý, strašidelný dům v ústraní. A přesto se to stalo.

„Děje se to v noci a stupňuje se to,“ zoufá si. „Z dceřina pokoje slýchám vrzání, ale na monitoru chůvičky nejde nic vidět. Jen to, že malá tvrdě spí. Dokonce se samy spouští hračky, a to i ty, které normálně dávno nefungují. Někdy koutkem oka zahlédnu stín, jak míří třeba do ložnice.“ A aby toho nebylo málo, její dcera, před níž o ničem hrozivém nemluví, začala mít noční můry, a když si k mámě vleze do postele, zírá do rohu a tvrdí, že „strašidlo konečně spí“.

Pomoc nabídlo médium

Mladé mamince nabídl pomoc George, astrolog a jasnovidec z Glasgow. Slíbil, že její byt navštíví a zdarma se pokusí zjistit, o co jde. George si myslí, že by mohlo jít o zbloudilou duši (možná i nějakého příbuzného), která potřebuje pomoc, a tak na sebe poutá pozornost. Tvrdí, že často pomůže, když se lidé začnou soustředit na vše dobré a zaplní příbytek láskou. Následně pak prý stačí poprosit své blízké, kteří zemřeli, aby v klidu odešli, opustili vše špatné a zahrnuli sebe i ostatní láskou a světlem. Je přesvědčen, že to pomůže, a vidí v tom první krok k nápravě. Skutečně existují lidé obdařeni schopnostmi, díky nimž komunikují s druhým světem?

Kristy Robinett vidí duchy již od dětství

Američanka Kristy Robinett se narodila v přísné nábožensky založené rodině, duchy údajně viděla od svých 3 let a všichni okolo jí tvrdili, že to, co vidí a slyší, je špatné. Proto se svým darem dlouhou dobu bojovala. Nicméně nakonec se mu odevzdala a teď se cítí být opravdu šťastná.

Kristy o sobě tvrdí, že má dar intuitivního léčitelství, jasnozřivosti, jasnoslyšení a mimořádně vyvinutou empatii. Pomáhá lidem, kteří se chtějí spojit se svými zesnulými příbuznými, ale osud tomu chtěl, že se stala vyslancem i pro záhrobí, a dokonce se zapojila do policejního vyšetřování.

Ashley Howley žádá o pomoc

V roce 2005 v Ohiu zmizela Ashley Howley a Kristy se nechala slyšet, že ji duch dívky navštívil, aby jí poskytl indicie, jež by napomohly odhalit skutečného vraha Ashley. „Tehdy jsem spala,“ vypráví Kristy, „když mě probudila dívka, která mi řekla, že byla zavražděna a potřebuje pomoc. Vůbec jsem nechápala, co se to děje, byla jsem zmatená.“ A tak začala Kristy pátrat. Na internetu dívku nalezla mezi pohřešovanými osobami a okamžitě ji na fotce poznala. Kontaktovala policii a poskytla jí o zmizelé informace, například co měla Ashley na sobě a že byla striptérkou. To policii ohromilo, a proto s Kristy začala spolupracovat.

Robinett říká, že ji duch navštěvoval ještě pár let a do mysli jí mimo jiné vkládal obrázky „světlých“ borovic. Tam se totiž nacházelo zakopané tělo Ashley. Nebylo to snadné, ale po překonání různých byrokratických nesnází, se tělo Ashley Howley skutečně podařilo nalézt a vraha Roberta P. MacMichaela II. přimět k přiznání. Pokud vás zajímá víc, o případu Ashley a Kristy byl natočen pořad Investigation Discovery Documentaries s názvem Neklidné duše (Restless Souls).

Poltergeist z Rutherglen

Někdy se ale stane, že duchové či jiné entity tak dobré úmysly nemají. Najednou se zjeví a obrátí vám život naruby. Může jít o jakousi zlovolnou psychickou sílu, jak je chápán například jev označovaný jako poltergeist, ale podobným způsobem se projevují i revenanti nebo démoni.

Zoufalý telefonát

V roce 2016 přijala policejní stanice v městečku Lanarkshire v Glasgow telefonát. „Pomozte nám, prosím, musíte hned přijet!“ vyzýval je ze sluchátka zoufalý ženský hlas, a tak se neprodleně dopravili na místo, kde se podle nich někdo pokusil napadnout rodinu. Na prahu je už čekala vyděšená Catherine Shreenan se svým synem. „Nevíme, co se děje,“ šeptala a pořád se ohlížela směrem do domu. „Trvá to už dva dny,“ pípla.

Bezradní v roli pouhých pozorovatelů

Přivolaní policisté si vyměnili nedůvěřivý pohled. Když vstoupili do domu, byl chvíli klid, ale pak nastalo peklo. „Najednou začalo samo lítat oblečení. I lampy se vznesly! Houpaly se ve vzduchu vzhůru nohama a samy se rozsvěcovaly a zhasínaly. Z kuchyně se ozýval strašný rachot, jak pořád bouchaly dveře od trouby,“ popisují strážníci. „Vyběhli jsme z domu. Není to hrdinské, ale s ničím podobným jsme se nikdy nesetkali! A pak… pak jsme uslyšeli kňučet rodinnou čivavu. Byl to mžik – pes se vznesl do vzduchu a nějaká síla jím mrštila směrem k živému plotu! Nic se mu nestalo, zůstal sedět úplně nahoře. Ten plot měl přes dva metry!“

Strážci zákona byli bezradní a na pomoc si přivolali další hlídku, ovšem bezvýsledně. „Jediné, co jsme mohli dělat, bylo zabývat se tím jako oznámením o výtržnosti. Bohužel nebyl zjištěn žádný trestný čin ani pachatel,“ shrnují policisté. „Jak se vypořádat s duchem, to opravdu neřeší žádný paragraf.“

Zvláštní schopnosti nebo alespoň praxe

Co tedy dělat, když se setkáme s něčím podobným? Někdy opravdu postačí jen pouhá modlitba. Cítíme-li, že se jedná o člena rodiny, který se přišel rozloučit, pak se rozlučme – odpuštěním, milou vzpomínkou či slovy „mám tě rád, nezapomenu, ale je čas jít“. Říká se, že dobrou službu udělá i sůl rozmístěná po bytě nebo různá vykuřovadla (například bílá šalvěj, myrha). Nicméně pozor, vždy je lepší, když si přizvete odborníky – kněze, opravdu zkušené médium či „lovce duchů“.

EPRV777

V našich končinách již skoro dvacet let operuje skupina EPRV777 (European Paranormal Real Voices) vedená Jaroslavem Drábkem. Jejich mottem je „pomáháme živým, abychom pomohli mrtvým, a pomáháme mrtvým, aby mohlo být pomoženo živým“. Jsou to zapálení profesionálové, kteří za sebou mají více než 600 případů z různých koutů ČR i zahraničí. Disponují moderní technikou a po domluvě jsou ochotni přijet téměř kamkoli. Bohužel však neprovádějí exorcismus ani vymítání osob, byť s exorcisty spolupracují. S čím ale pomohou vždy, je řešení paranormálních aktivit, odvádění entit a kompletní očista prostoru i osob.

Benedikt Klausner

Také Benedikt Klausner (vlastním jménem Antonín Sýc) je zkušený profík. Rodák z Moravského Brodu sice pracuje jako likvidátor pojistných událostí v TGIC, ale podobně jako Thomas A. Anderson žije dvojí život. Také on má zkušenost se záhrobím a během své praxe se setkal nejen s duchy, ale i s mnohem horšími bytostmi. „Zdá se to neuvěřitelné, ale… jak to říct… mám dar vidět paměť místa,“ tvrdil o sobě v jednom rozhovoru pro místní plátek. „Prostě přijdu na místo, nacítím se na něj a přehraju si jeho paměť. Pak hned vím, co přede mnou stojí. Takhle bych byl schopen vidět i vraždu. Spolehlivě rozeznám také entity,“ uvádí na pravou míru.

Zajímavé je, že někteří svědkové v jeho případě mluví o telekinezi a schopnostech porušujících koncept prostoru tak, jak ho vnímá moderní fyzika. Jeho talent je netušený, ale slyšeli o něm mnozí. Je možné, že o spoustě svých darů záměrně mlčí, takže celá jejich šíře a síla patrně nebude nikdy jasná. Ale to, že jeho schopností využívá i moravskobrodská policie (a velmi úspěšně), už něco znamená…

* * *

Na videu níže si můžete prohlédnou záznam z paranormálního vyšetřování skupiny EPRV777.

* * *

Máte rádi ryzí duchařinu a připadá vám, že je těžké najít v tom nepřeberném množství titulů nějakou kvalitní strašidelnou beletrii? Bude nám ctí pomoct vám s výběrem.

Pokud rádi čtete o zvláštních mimosmyslových schopnostech, nabídneme vám tak suprovní dílka, že se už nikdy nepřestanete usmívat.

A jestliže vás zaujal přímo příběh Benedikta Klausnera, dovolujeme si vás pozvat do tajuplných zákoutí Moravského Brodu, kde se to nevysvětlitelnými jevy přímo hemží. Tak neváhejte, Pozdravy záhrobí čekají.

Autor článku: Nelly Černohorská

Zdroje: Glasgowlive, dailyrecord, mlive, EPRV777

Co by vás mohlo také zajímat?