UKÁZKA: Mrtvé ženy

Mrtvé ženy si u nás již můžete objednat, a tak, abyste věděli, do čeho jdete, zde vám nabízíme krátkou ukázku, která je zároveň úvodem celé knihy, prvními odstavci kapitoly Smrt na Kapverdách.

A nezapomeňte, aktuálně máme na eshopu dopravu po ČR zdarma!

Mrtvé ženy

Hank Giorgio shlížel z útesu, klenoucího se nad dlouhou pláží, na moře, které se neustále vlnilo. Jako kdyby se nikdy nemělo zastavit. A také se nezastavilo. Na Kapverdských ostrovech neustále foukal vítr. Ani ten neměl nikdy umlknout. Šeptal svou táhlou píseň o tom, že je tady déle než všichni lidé a bude tu déle než každý, přes koho se převalí. Moře bouřilo stejně jako Hankovy myšlenky. Převalovaly se přes sebe a zaplavovaly jedna druhou. Drtily se navzájem. Hank si je potřeboval urovnat, protože jinak nový případ nevyřeší.

Bral vraždu jako další výzvu. Stejně jako svoji roztěkanost a neschopnost se koncentrovat. Nová situace, nový úkol, nové prostředky, jež bude muset pro vyřešení využít.

Shrnul si, co věděl.

Mladý pár cestoval na ostrov na svatební cestu.

Přiletěli ve čtvrtek odpoledne.

Ubytovali se v hotelu.

Užívali si dovolenou.

V sobotu po sedmé se chystali na večeři.

Na chvíli se rozloučili a ona zmizela. Ten večer se nevrátila na pokoj.

Druhý den se také neobjevila.

V pondělí ráno ji našli nahou na pláži. Mrtvou. Měla proříznuté hrdlo. Směšně archaický způsob zabití, ale stále velmi účinný. Na pláž musela připlout s rozbřeskem, ještě na ní nezačali hodovat krabi a další havěť.

Hank se k tělu dostal časně, ale moře smylo mnoho stop. Až na rozšklebenou jizvu na krku a pohmožděniny na břiše a stehnech. Přirození měla znetvořené. Krvácivé zranění pohlavních orgánů přilákalo ryby. Naštěstí nemohly tělo okusovat dost dlouho, aby ženu více ohlodaly.

Detaily o způsobu úmrtí objasní pitva, i když Hank pochyboval, že koroner odhalí něco nového. Žena byla unesena, bita, znásilněna, podle krvácivého zranění vagíny předsmrtně, a následně podříznuta. Poranění v koutcích úst svědčila o použití roubíku. Na klidném ostrově se v sezóně najde dost uší, které poslouchají.

Hank nepochyboval o tom, že se jedná o čin zkušeného zabijáka. Vrah a násilník si ženu vyhlédl jako náhodnou oběť, ale podle určitého vzorce. Nedokázal odolat. Svázal ji. Znásilnil. A zabil.

Detektiv se nacházel v letovisku s velkou výměnou osob v rámci cestovního ruchu. Dobře věděl, že má zásadní problém – vrah může být dávno pryč. Odletěl včera a už si v klidu hoví doma. Hank se přesto nemohl vzdát. Musel se pokusit přijít na to, proč byla vybrána právě tahle oběť. A pak snad zjistit, kdo ji zabil.

„Ehm, pane Giorgio?“ vytrhl Hanka z přemýšlení hlubší ženský hlas.

Otočil se na statnou černošku. Vlasy měla v dredech svázané do ohonu, na sobě uniformu místní policie. Marina Alves se stala velitelkou policie na malém ostrově, i když její jméno a přízvuk říkaly, že se na ostrově nenarodila. Ač měla pleť tmavě hnědou, její jméno naznačovalo portugalského otce. Přízvuk potvrzoval, že vyrůstala v neanglicky mluvící zemi, ale její skvělá znalost jazyka naznačovala, že studovala víc jak šest tříd, které jsou na ostrově dostupné. Hank pochyboval, že se Marina na Boa Vistu dostala za odměnu. Na taková místa se lidé odklízejí. Anebo si je vyberou z rodinných důvodů, o čemž Hank pochyboval. Marina neměla snubní prsten a rodiče žili podle jejího původu jinde.

„Dobrý den, Marino,“ usmál se, ale jeho výraz byl čistě zdvořilostní.

„Chtěl jste, abych se za vámi stavila, až budu mít pitevní zprávu.“

Kývnutím potvrdil, že to skutečně chtěl.

„Tohle není standardní postup,“ ujišťovala svého amerického kolegu.

„Doufal jsem, že se s Interpolem domluvíme na spolupráci. Je tu riziko, že se jedná o sériového vraha.“

Marina našpulila rty a postavila se v celé své skromné výšce. Tmavé kalhoty a košile stejné barvy, jakési propojení černé s tmavě modrou, nemohly zastřít její ženskou postavu, široké boky a výrazná ňadra.

„Nemyslela jsem,“ pomalu pronášela slova, „že je problém v naší spolupráci, budeme vás vést jako konzultanta.“

„Doufám, že vás ujistili o mých kompetencích. Můj věk je lehce zarážející, ale–“

Přerušila Hankovu argumentaci: „Pane Giorgio, uvědomujete si, co řešíme za případ?“

„Samozřejmě. Brutální vraždu, spojenou se znásilněním a mučením.“

Marina Alves si Hanka prohlížela, ale jeho obličej vyzařoval jen klidnou strnulost. Nakonec se přiměla vyslovit: „Já vím, o jaký trestný čin se jedná, pane Giorgio.“

„Oběť si zaslouží, aby se pachatel našel.“

„Vždyť oběť je vaše žena!“ Hank stiskl rty. Z úst jiné osoby zněla pravda krutěji než nevyslovená v jeho hlavě.