RECENZE: Monica J. O’Rourke: Utrpení těla (původně vyšlo 2002)

Text a foto: Ivana Gašparíková

Které, nakladatelství zaměřené na horor by mohlo vydat knihu, plné násilností a brutality? Jistě že Golden Dog. Zakladatel Martin Štefko se toho rozhodně nebojí a na své fanoušky je ochotný a schopný pustit klidně i Armageddon v podobě titulu Utrpení těla. Ten úspěšně rozděluje čtenáře na dva protikladné tábory. Na jedné straně obecenstvo tleská a na straně druhé hází kameny. A není to jen díky obsahu, ale jisté pobouření nese i fakt, že TUHLE knihu napsala žena. Kde jsme dospěli k tomu, že ženská fantazie nemůže stvořit nemyslitelné scény plné sadismu a sexuálního násilí není jasné mě ani Čachtické paní.

Kdo je tedy Monica J. O’Rourke a proč ji často český čtenáři označují jako labilní, psychicky nemocnou a zralou na Chocholouška? Především se jedná o autorku povídek, která se vyznačuje právě tímto specifickým stylem psaní. Myslím tím stylem, jenž často slabším, ale i otrlejším jedincům kroutí prsty na nohou a nutí je bolestivě se šklebit. A protože naši hororoví autoři prozatím využívají násilí a brutalitu jako ostřejší koření, s Monicou plavete v ostrém chilli na jeden nádech. A na to tu zvyklí jednoduše nejsme.

Více se o Monice dozvíte i z rozhovoru, který jsem pro vás měla odvahu získat.

Nyní se tedy pojďme podívat do publikace, která nabízí jak novelu Utrpení těla, tak povídky Jasmín a česnek a Experiment s podstatou lidství. Poslední jmenovaná je dostupná i zdarma online.  

Utrpení těla

Zoey nenávidí svou tloušťku a chce zhubnout. Její přání je rozkazem pro společnost, která hubnoucí procedury poskytuje a pro unesenou Zoey nastává peklo na zemi. Odtučňovací kůra plná znásilňování, bití, sadistických praktik a mučení možná efektivní je, ale za jakou cenu?

Novela je vedena v er-formě a sleduje na šestnácti krátkých kapitolách hlavní aktérku Zoey, která, jak anotace napovídá, hodlá zhubnout. A protože se autorka s úvodem moc nezabývá, je to to jediné, co se o protagonistce vlastně dozvíme. Celé vyprávění je rychlé, jasné a dá se říct i stručné, co se zápletky týká. Vše prožíváme očima Zoey, vystavované sadistickým sexuálním praktikám, ve kterých spisovatelka stručná naopak nebyla.

Řekla bych, že je důležité si Utrpení těla rozdělit na dějovou část a na mučící část, aby se v tom jeden dokázal vyznat. Hlavní myšlenka díla spočívá v tom, že pomocí tvrdých BDSM praktik jsou schopné ženy docílit optimální váhy. To je alfa a omega story… jen na prvních stranách. Pak se pointa jaksi překrucuje, sdělené informace začínají být nelogické, a nakonec se prvotní nápad ztrácí někde mezi potrhanou vaginální tkání a řitním otvorem. Monica nebyla schopná udržet svůj nápad, a pokud se tedy odkloníme od všeho toho strkání předmětů do různých tělních otvorů, dostaneme pár stránek nekonzistentního děje, který evidentně také byl podroben mučení a bičování. Nezůstalo po něm pak nic než pár cákanců krve a spermatu.

Teď pojďme na to, co trápí jednu čtenářskou obec a druhou dostává do varu. Jedná se o explicitní scény, které vyplňují a převyšují rozsahem příběhovou část. V Utrpení těla se jedná zejména o sexuální násilí na ženách. (Monica je prostě žena, píšící ženám.) Dostáváme se od jednoduchého znásilnění přes bičování, mlácení až k obcování se zvířaty a nevyhnutelná je i trýznivá smrt. Připouštím, že v začátcích čtení jednomu není příjemně, ovšem po určité době, kdy se penetruje jak na běžícím pásu a trhají se rozkroky ob řádku, to už začíná být unavující a jednotvárné.

Napadá vás podobnost s 120 dnů Sodomy? Nejspíš nebudeme daleko od pravdy. Tam, kde ale de Sade na 385 stránkách (vydání Levné knihy, 2010) zobrazuje sodomii prováděnou bandou bohatých a mocných, kteří jednoduše můžou, Monica tápe a raději přihodí o jedno rozervané přirození navíc.

Takže co vlastně Utrpení těla nabízí? Po čase až monotónní zvěrstva se snahou zachránit to nečekaným zvratem. Upřímně jsem více nakloněná tuzemskému titulu Panský klub od Daniela Kapči. Jedná se sice o prvotinu a je znát autorova nejistota, ale co se týče kombinace příběhu a explicitních scén, tak vypsanou O’Rourke strčil do… U těchto dvou spisovatelů asi víte kam.  

Jasmín a česnek

Po novele se vrhneme na povídky, které nám nakladatelství do knihy přidalo jako bonus. Rovnou upozorňuji, že pokud jste citlivější na témata jako těhotenství, porod a gynekolog, tak rovnou ruce pryč… nebo se o to pan doktor postará sám.

Vyprávění se zase necrcá s úvody. Vyskočíme si rovnou na gynekologické křeslo a nohy pěkně do Vé. Dílo Jasmín a česnek nemá smysl nikterak popisovat, aby nedošlo ke zničení čtenářského zážitku. Je dobré ale dbát na má upozornění. Povídka vsadila zase na velkou míru brutality a špetku příběhu, což v rámci načatého tématu je vlastně škoda. Motivace hlavního antagonisty nejsou jasné a dolujete je opět z útrob ženského a značně porvaného klína.

Co říct k Jasmín a česnek? Snad, že se jedná jen o jaksi vytrženou scénu z neexistujícího díla? Nedokážu se ubránit pocitu, že je text samoúčelný a v paměti jej objevíte, jen když uvidíte těhotnou ženu nebo si zajdete na gynekologii, a to jen záhy po dočtení. A co edukativního si odneseme? Když už na křesle budete, tak se nenechte spoutat.

Experiment s podstatou lidství

Poslední zastavení v knize, si už pohrává s celkově statečnou myšlenkou a hlavní obětí není žena, ale muž. Sledujeme tři kamarády, kteří se rozhodnou experimentovat s lidským tělem a rozžhaveným olovem. Tělní otvory nejsou ušetřené, a tak se čtenář seznamuje s domácí výrobou Wolverina akorát bez adamantia. Že vám ještě není jasné, o co tu jde? Tak tím pádem, je třeba si Experiment s podstatou lidství načíst.

Závěr má otevřený konec a konečně nám Monica dává možnost více o její tvorbě přemýšlet a prahnout po dalších řádcích. Tím bych závěrečnou povídku hodnotila nejlépe. Je pravdou, že po zuřivé kadenci násilných scén jste jaksi otrlejší, a tak Experiment není tak šokující. Tedy mužské pokolení na to má opačný názor.

Konečný verdikt?

Ač je Utrpení těla drastický druh literatury, chybí mu toho dost na to, abyste si mohli říct: „Jo, tak tohle mě dostalo.“ Je to způsobeno hlavně absencí příběhů, možnostmi se s hlavními hrdiny ztotožnit, litovat je nebo jim ve zlomových situacích fandit. Stojím si za názorem, že nahnáno jsem měla více z jiných titulů od Golden Dog. Například Jiří Sivok a jeho Smrt bývá nehezká má dost dobrých a drsných scén, nebo Nikdy se nepřestala usmívat či Mrtvé ženy od Martina Štefka oplývají krvavostí a surovostí. A právě tyto romány se odlišují tím, že mají zápletku a čtenář je do vyprávění vtažen a na konci značně otřesen.

Zvědavost zabila kočku… ale také je to vlastnost, která ke knize Monicy J. O’Rourke přitahuje pozornost. A jak jsem říkala: Buď se necháte vtáhnout do pekla, anebo okolo něj jen projdete.

Anotace:

Zoey se svou postavou nebyla nikdy spokojená. Nic si nenalhávala, byla tlustá. Chtěla si jen koupit knihu o hubnutí. Třeba by to tentokrát vyšlo. Třeba… Jenže stačilo jedno setkání a pak tma. Když se probudila, ocitla se na odtučňovací kúře, kterou si nedokázala představit ani v nejtemnějších snech. Strach. Znásilnění. Mučení. Bestialita. Nevěděla, co ta slova znamenají. Teď to poznává z první ruky. A bude toho ještě víc…

V knize najdete nejen román Utrpení těla, ale také povídky Jasmín a česnek a Experiment s podstatou lidství. Která z povídek vámi otřese víc? Přinášíme vám na český trh americkou autorku, jejíž jméno si budete pamatovat. Jen málokdo je tak brutální jako Monica J. O’Rourke.

Vydalo: Nakladatelství Golden Dog

Počet stran: 192

Žánr: erotika, horor